Když jsem obdržel pozvánku na přednášku doc. Putnové o Timemanegamentu, nebyl jsem si vůbec jistý, zda se zúčastním. Jednak jsem o tomto tématu slyšel již několik přednášek a také jsem si říkal, jestli raději ušetřený čas nevyužít produktivněji. Po přednášce jsem odhadoval návratnost investice na 1-2 dny…
Rád bych se s Vámi podělil o několik zajímavých postřehů, které by nám mohly pomoci v lepší organizaci času. Nechci vytvořit všeobjímající a vševysvětlující výklad, ale nabídnout základní poznámky.
Není nic snazšího, než být nezaměstnaný a nic těžšího, než být efektivní.
Čas je nejdražší komodita.
Být proaktivní, začínat s myšlenkou na cíl, stanovit si priority. Když víme co chceme, dokážeme to pojmenovat, potom k tomu můžeme hledat cesty.
Cíl je důležitější než řízení. Nezaměňujme prostředek za cíl! – je to jednodušší (např. studium – cílem není mít titul, ale mít vzdělání a stát se odborníkem).
V čem si sami překážíme: Absence cílů, snaha udělat příliš mnoho, máme vágní nekonkrétní představy (napsat si cíle, říci je nahlas – získáme konkrétní rozměry).
Kritéria cíle: cíl musí být jasný, pozitivní, racionální.
Každý má své „zloděje času“. Zkusme si najít a pojmenovat ty své a potom s tím pracovat. (Např. FB, TV, internet, „rozseděná upovídaná kolegyně“…).
Naučit se umět slušně ukončit rozhovor.
Výkonnost má své zákonitosti. Výkonnost během dne kolísá. Těžšími úkoly bychom měli začínat a věnovat se jim v intelektuálních vrcholech (obvykle v 10 a 17 – je to individuální).
Relaxace – podmínka abychom nebyli unaveni, vystresováni. Potřeba zanést relaxaci do našich plánů. Velmi intenzivně využívaný čas k obnově sil, není zahálka. Při oddalování úkolů skutečně nerelaxujeme, neodpočineme si.
Pravidelnost – každodennost přináší obrovské benefity (nemusíme se přesvědčovat, 7×10 minut je mnohem více než jednou týdně 70minut).
Pracovat v blocích: Dokončit práci, vypnout a jít od ní pryč. V blocích pracujeme efektivněji.
Plánovat si cca 60% času, nikoli 100% (ujede nám šalina, vyruší spolubydlící, připálí se oběd…). Při 100% plánování obvykle frustrace z nenaplnění.
Dobře si zkoordinovat čas, abychom si ho vzájemně nekradli. Vážit si času druhých.
Lidé, kteří v životě něco dokázali, měli na sebe velké požadavky a velkou disciplínu.
Dělejme si přípravu na zítřek – jednak jsme připraveni a nemusíme přemýšlet, co budeme dělat (to stojí hodně energie) a můžeme rovnou řešit problém. Zároveň se podvědomě na řešení úkolů v noci připravíme a počítáme s nimi.
Příprava návratu domů – stanovit si, kdy se vrátíme. Když se někdo „rozsedí“, potom má problém odejít.
Jan Novotný
