Na začátek bych ráda poděkovala Norské ambasádě v Praze a také The European Wergeland Centre, kteří tuto akci pro nás připravili.
Dodnes si přesně pamatuji 23.7.2011, tedy den po událostech, které zatřásly celým Norskem. Právě jsem byla na prázdninách, když jsem ráno otevřela noviny a na titulce byla fotka z ostrova Utøya a s ní informace, že útoky pravicového radikála mají celkem 77 obětí. Místo, kde se tohle všechno odehrálo, zůstalo v mé paměti jen abstraktně a nikdy jsem ani netušila, jak se s ním později naložilo. Dokud nepřišla pozvánka na demokratický seminář pro mladé a aktivní lidi napříč zeměmi V4.
Způsob, jakým činnost na ostrově obnovili je pro mě zpětně stále fascinující.
Pro obnovu ostrovu vznikla celá pracovní skupina a konkrétním krokům předcházely dlouhé diskuze s pozůstalými, ale také s těmi kteří útok přežili a dalšími zainteresovanými. Na Utøyi bylo toho dne 564 lidí.
Příroda se se stopami útoky vypořádala sama a ze staveb byla jen jedna poznamenána. Po dlouhých debatách se rozhodli část z ní zanechat a nad ní postavili nový dům nesoucí dnes název “Remembrance House”. Remembrance House stojí na 69 sloupech na památku zde zahynulých a z venku je obstaven 495 paletami jako výraz úcty a ochrany přeživších. Uvnitř budovy můžete shlédnout celou časovou linku událostí 22.7.2011, fotky nebo knihu vzpomínek na zesnulé.
Koncept “living remembrance” nenechá návštěvníka v klidu – v dobrém slova smyslu. Návštěva byla chvílemi emočně náročná, avšak cítíte potřebu něco dělat, pracovat pro společnost a demokracii.
My jsme se po tři dny, které jsme zde měli možnost strávit, věnovali hate speech a extremismu.
Ve volných chvílích jsem diskutovali nejen nad tímhle, ale nad budoucností našich zemí, demokracií, lidskými právy a snažili se dát hlavy dohromady a vymyslet, co konkrétního můžeme vymyslet a zorganizovat.
Utøya žije dál, myšlenky a činnost mládežnické organizace sociálně demokratické Strany práce Norska s ní. Místo se po rekonstrukci otevřelo ještě většímu množství lidí a krom obnovených summer campu zde dnes jezdí za vzděláním delegace z různých koutů Norska i Evropy.
Děkuji, že jsem mohla být součástí tak inspirativního setkání.