Václav Pláteník: Výročí bez vize

Oslavy české státnosti se utopily v ohlížení zpět. Mlčením politici uvolňují prostor pro fake news a nejistotu

Slavíme letos 100 let od vzniku samostatného Československého státu. Století tak pestré, že je určitě na co vzpomínat a co slavit. Vláda pro účely připomínek výročí dokonce vyčlenila částku kolem 400 milionů korun a pověřila jejich koordinací agenturu CzechTourism.

V době, kdy je naše česká a evropská identita rozechvěna erozí pravdy a dezinformačními kampaněmi, mělo stoleté výročí státnosti sloužit k posílení našeho národního příběhu a zvýšení odolnosti občanů. Nejlepší obrana proti fake news a dezinformacím, které se nám snaží sugerovat, že naše společnost je ohrožená nebo rozdělená a naši lídři proradní a slabí, je mít vlastní příběh, silnější, pravdivější a atraktivnější. Na místo toho jsme svědky kombinace piety a nostalgie, kampaně zaměřené na minulost, nikoli na budoucnost.

Stoleté výročí státnosti si tak občané budou připomínat standardním repertoárem, jak jsme na něj od státních institucí zvyklí. Vzniklo nové logo, web, stránka na Facebooku. Občané mohou přijít zavzpomínat na výstavu státních symbolů nebo meziválečného školství, navštívit konference, koncerty a široký výběr událostí, které po celý rok připravují kraje a města.

Kdo se ale k oslavám zřejmě připojit nehodlá, jsou naši politici. Jejich úkolem při stoletém výročí je přitom nejen reflektovat, kam jsme za těch 100 let došli, ale především ukázat, jakým směrem se budeme dalších sto let ubírat – nastínit vizi, dodat lidem elán a odvahu do budoucnosti. Využít strategickou komunikaci a ukázat, co to je český příběh.

Z úst žádného čelného představitele jsme zatím nic takového neslyšeli ani náznakem. Politický život se u nás zjevně plánuje na týdny, maximálně měsíce dopředu. To naši společnost ale oslabuje před vlivem dezinformací a fake news.

Inspirací nám může být například Finsko, kde i navzdory neustálému ruskému tlaku je pozitivní národní narativ tak silný, že proruský dezinformační web Sputnik tam ukončil činnost už v roce 2016. V Irsku, které se také kvůli brexitu ocitá na pomyslné křižovatce, vytvořili širokou společenskou a politickou platformu, na které otevřeně konzultovali nejpalčivější společenské, ekonomické a environmentální výzvy, a společně vytvořili Plán Irsko 2040 na víc než dvě dekády dopředu. Letos svou státnost už po sedmdesáté slaví také Izrael. Jako heslo oslav zvolil Dědictví inovací, které má všem Izraelcům i partnerům připomenout, co to znamená Izrael a na jakou světovou roli aspiruje.

Podle reprezentativního průzkumu z března 2018 mají Češi ze všech národností žijících v Česku nejraději sami sebe a český národní narativ by se dal popsat slovy „sami máme málo“. Taková společnost je pak lákavým soustem pro tvůrce dezinformačních kampaní. Ti tady nacházejí živnou půdu pro sázení zrnek strachu, pochybností a nevraživosti. Kde chybí náš vlastní silný a pozitivní příběh, tam pouštíme slabší, ale početnější a senzačnější cizí zápletky.

Rozuzlení přitom nepřinese žádné zázračné ani nevídané řešení, ale jen pravdivá a důsledná strategická komunikace státu a našich lídrů. Vysvětlovat, jakým výzvám čelíme, jaká opatření jsou na místě, jaká řešení uplatníme. A hlavně, proč to děláme, kam jdeme, kdo jsme. Nevyklízet prostor, který tím přenecháme dezinformátorům, aby jej zaplnili manipulacemi a šokujícími informacemi, které se jinde zaručeně nedozvíme.

K tomuto účelu mohly sloužit oslavy 100 let státnosti. Pokud by se s takovou vizí a s předstihem naplánovaly, mohly dát politikům nebývalou šanci pozitivně zahýbat se společenskou náladou. Začít vyprávět náš český příběh – o nás, o Evropě, o výzvách, které zvládneme, protože jsme jich už zvládli za sto let mnohem více. Třeba bychom pak jako společnost byli odolnější a méně náchylní věřit konspiračním e-mailům, fotomontážím na Facebooku nebo zaručeným zprávám z obskurních webů.

Místo toho můžeme aspoň zajít zavzpomínat na společné století třeba do Slezského zemského muzea na Módní trendy let 1918–1988.